Co je Klinefelterův syndrom



Jedná se o poměrně častou genetickou odchylku u mužů.

Lidé s Klinefelterovým syndromem mají ve svých buňkách nadpočetný chromozom X.

Tento syndrom zahrnuje širokou škálu projevů, z nichž nejznámější je neplodnost.

Výskyt se odhaduje na 1 z 600 narozených chlapců.

V České republice tedy žije přibližně 8500 jedinců s Klinefelterovým syndromem.

Na celém světě je jich více než 6 miliónů.

Pouze 1/4 z nich je však za svého života diagnostikována.


Něco z genetiky

Genetická informace živých organismů je uložena v jádře buňky v podobě chromozomů - drobných útvarů složených z DNA a bílkovin, které lze pozorovat pod mikroskopem.

Soubor chromozomů se nazývá karyotyp.

Každý živočišný druh má svůj specifický karyotyp.

Například kůň domácí má 64 chromozomů, kočka domácí 38, jezevec lesní 44, nejvíce chromozomů v živočišné
říši má ryba jeseter krátkorypý (372 chromozomů) a nejméně mravenec Myrmecia pilosula (1 chromozom).

Člověk má typicky 46 chromozomů, tedy 23 párů různých velikostí a tvarů. Dvojice chromozomů číslované
1 - 22 se nazývají autozomy; posledním párem jsou tzv. pohlavní chromozomy, označované jako X a Y.

V každém páru chromozomů pochází vždy jeden od otce, druhý od matky.

Chromozom Y souvisí s mužským pohlavím a pochází vždy od otce.
Chromozom X může pocházet od otce nebo od matky.

Ženy mají obvykle dva chromozomy X, muži jeden chromozom X a jeden chromozom Y.

Lidský karyotyp se tedy zapisuje takto: 46,XX (ženy) nebo 46,XY (muži).

Někdy se však narodí jedinec, který má jiný počet chromozomů, než je obvyklé.

Tomu se říká aneuploidie a jedná se o nahodilý jev - nedá se ovlivnit a většinou ani zdědit.

Početní odchylky, které se týkají jiných než pohlavních chromozomů, bývají obvykle neslučitelné se životem, případně představují pro daného jedince těžké postižení (např. Downův syndrom).

Aneuploidie chromozomů X a Y se však mohou obejít i zcela nebo téměř bez příznaků
a takový člověk se nemusí nikdy dozvědět o své genetické zvláštnosti.

Příčinou vzniku těchto chromozomálních odchylek je nejčastěji nondisjunkce - chyba při dělení buněk.





Nondisjunkce během meiózy - zjednodušené schéma
(vlevo - paternální, vpravo - maternální)



K nondisjunkci může dojít již při tvorbě gamet (vajíček nebo spermií)
- během speciálního buněčného dělení zvaného meióza I. nebo II.
Všechny tělesné buňky potom obsahují stejný (netypický) počet chromozomů,
neboť všechny vznikají z jediného vajíčka a jediné spermie.

Méně často dochází k chybnému přerozdělení genetického materiálu až po oplodnění - během mitózy. Nadpočetný chromozom pak obsahují jen některé tělesné buňky (tzv. mozaika - viz níže).


Klinefelterův syndrom a karyotyp




Karyotyp muže s Klinefelterovým syndromem (47, XXY)
Zdroj: https://www.wikiskripta.eu


Nejčastějším karyotypem mužů s Klinefelterovým syndromem je 47, XXY. Vyskytuje se asi v 80% případů.

Existují také formy s vyšším počtem X chromozomů - 48, XXXY, 48,XXYY nebo 49, XXXXY.

Dále formy mozaikové (10% případů), kdy některé tělesné buňky obsahují vyšší počet chromozomů než jiné,
např. 46, XY/47, XXY. Buňky jsou uspořádány tak, že připomínají mozaiku z dlaždiček.

Jedinci s mozaikovou formou Klinefelterova syndromu mají obvykle mírnější příznaky.
Naopak s rostoucím počtem chromozomů X se závažnost projevů zvyšuje.

Klinefelterův syndrom mají také muži s karyotypem 46, XX.

Příčinou může být i strukturní odchylka chromozomů.

Existuje také pseudo-Klinefelterův syndrom , fenotypově podobný pravému Klinefelterovu syndromu,
ovšem s normálním karyotypem (46,XY). Jeho příčina je neznámá.

Diagnózu Klinefelterova syndromu lze spolehlivě určit pouze cytogenetickým vyšetřením.


Genetické vlivy na fenotyp KS


Chromozom X je větší než chromozom Y a obsahuje řádově desetkrát více genů.

U žen, které mají dva chromozomy X, dochází k "vypnutí" jednoho z těchto chromozomů
tak, aby ženy neměly významně větší počet genů než muži.

Dochází k tomu i u jedinců s Klinefelterovým syndromem, kteří mají
- podobně jako ženy - nejméně dva chromozomy X.

Některé geny však uniknou této inaktivaci. Jsou to geny, které mají chromozomy X a Y společné
(tzv. pseudoautozomální) a kromě toho ještě asi 15% dalších genů.

Muži s karyotypem XXY mají tedy některé geny vyjádřeny hned v trojité dávce, což může způsobovat problémy.


Fenotyp Klinefelterova syndromu souvisí také s počtem CAG repetic u genu pro androgenový receptor.

Čím větší je tento počet, tím nižší je citlivost na androgeny a tím výraznější jsou projevy Klinefelterova syndromu.


Konkrétní mechanismy vzniku jednotlivých příznaků však doposud nebyly zcela objasněny.



O příznacích a projevech více zde
O diagnostice a léčbě více zde
O různých variacích chromozomů X a Y více zde


Máte Klinefelterův syndrom a toužíte poznat podobné lidi?
Napište, prosím, do diskuze.
Něco společně vymyslíme ;)





Copyright © 2018-2020 alnea.tamira O těchto stránkách